Alagaesia

[ALAGAESIA.aspone.cz] | Islanzadí de Eamë, Správce říše, Elva Aiglow, Arya de Eamë | od 13. 5. 2010 | Návštěvní knihy

Na první pohled typická fantasy s motivem dračích jezdců (podle knih a filmu Eragon) s velice širokými možnostmi se odehrává v zemi Alagaësii. Se svými postavami brázdíte mnohá místa, máte šanci stát se dračím jezdcem a v neposlední řadě si smíte užít všech vymožeností, které nabízí web namísto obvyklejších blogů.

Jako web má Alagaësie samozřejmě náběh před blogy, tudíž se nebudu dlouze rozepisovat například o užitečnosti náhledu, kteří hráči jsou zrovna on-line.
První náhled je působivý. Design střídmých barev (zelená a šedá), výborný úvodník s uvedením vlastního tématu a trochu nepříjemně dlouhé menu. Každý uživatel má nahoře k dispozici osobní lištu a design se dá podle přání následně změnit, ovšem mění se pouze barvy, všude jsou duhové přechody a na některých je bohužel písmo hůře čitelné. Bez přelouskání nápovědy je dosti těžké se hned zpočátku zorientovat (např. matoucí Tvorba profilu a na úvodní stránce samotná Registrace).
Doporučila bych mezi skiny zahrnout i možnost nějakého více “minimalistického”. Mezi momentálně dostupnými skiny jsou stejně naprosto minimální rozdíly. Rovněž návštěvní knihy by snesly změnu barev. Některé barevné kombinace jsou naprosto nečitelné (např. červená na černé je pro sazeče hotové tabu!).

Další (velice vřelé) doporučení je týká menu. “Hlavní menu” je z nějakého důvodu až třetí v pořadí a k herním místům se taky musí sescrollovat pěkný kus cesty. Ideálním řešením by na tomto místě dle mého byl větší počet menu, aby se délka rozložila rovnoměrněji. Jedno vrchní horizontální pro Hlavní menu; levý a pravý sloupek by jistě zpřehlednily celý web takřka neocenitelně (na jedné straně Rubriky, Profily postav, na druhé Alagaesia, Chaty…).

Drakojezdeckých her jsou tucty a ty založené na Paolinim mají cosi do sebe. Co se tak dívám, za celou funkční dobu hry existuje pouhých sedm jezdců, z čehož usuzuji, že případný nováček může očekávat, že se draka taky nemusí dočkat nikdy. Na opačné straně jsou tu neustále šance si i přesto dobře zahrát.
Fantazie Alagaesie se “rozlezla” natolik, že by stačilo vyměnit mapu a mohla by to být jakákoli jná fantasy. Trochu podivný výběr ras, kde vedle sebe nechybí ani upíři, víly a gnómové převzatí z úplně jiné známé hry, na mě působí jako mišmaš a z vlastního vkusu bych Alagaësii hned ubrala bodík, protože z mého náhledu se tímto překračuje jakási tematická hranice. Jako kdyby se ve světě květinových víl najednou objevili nazgulové. Zkrátka méně je někdy více a pro mě tento “prohřešek” notně ubírá na originalitě.

Ať už je to tím, že hraje mnoho věrných hráčů, nebo tím, že každý z nich smí mít více postav, hra je velmi živá. Obrovské plus, výborně. Škoda, že vyznívá nevyužitě, nějaké větší hromadné dobrodružství by se jistě dalo rozjet. Velmi oceňuji upozornění na poštu, nadmíru šikovný výdobytek. Není zde velká motivace pro zájemce o pozici dračího jezdce, protože podle toho, co jsem vyčetla, se výběr koná tak zřídka, že by se hodilo vypisovat soutěž o esej podstatně častěji.
Očividně jsou hojně využívány i mnohé návštěvní knihy určené pro ohlašování chyb, dotazy atp., což je taktéž dobré, zdá se, že díky tomu hra nevázne a je příjemným prostředím, kde trávit čas.
Mnoha místům chybí popiska, což je další věc, které je škoda. Jen neurčité “les” a “louka” je trochu nicneříkající a působí to na mě pak trochu “odbytě”, ať už to třeba bylo z toho důvodu, aby hráči měli více prostoru pro svou fantazii.
Před rozkliknutím jsou jednotlivá místa velmi “roztahaná”, každé obsahuje obrovský rozcestník, kterému by jistě prospěla nějaká další grafická úprava, protože všude kolem zbývá spousta volného místa a ani tmavé nadpisy jednotlivých “sekcí” na přehlednosti nepřidávají mnoho.
Samotné ilustrace se nacházejí přímo v návštěvních knihách, ovšem často zasahují do textu a znemožňují čtení. Občasné špatné volby barevných kombinací už jsem zmínila výše.

Byla nebyla jedna země plná draků, elfů, trpaslíků. Typická fantasy, která ovšem díky svým hráčům a vysoce pravděpodobně velmi schopnému admin teamu rozkvetla do podoby jednoho z nadprůměrných RPG, které navzdory jistým chybkám vyčuhuje z moře on-line textovek jako ledovec. Přátelské prostředí, které je ochotné vás ihned zatáhnout do hry, přispívá k tomu, že Alagaesia není jednou z těch obyčejných šedých her, a v tom také spočívá hlavní kouzlo celého RPG.

VIP – prostor je nefunkční. Postavy jsou rozdělené striktně podle rasy a následně podle pohlaví, což mi přijde zdlouhavé, a bez položky Hledat se prakticky nedá obejít. Jistě by soupis hráčů šel vyřešit i nějak efektivněji. Ono velice dlouhé menu je občas matoucí a bez navigátora se dá zorientovat jen pomalu. Náhledy oken k postupům jsou téměř nutné, nemluvě o silné volnosti ve výběru ras (bez důsledků, žádné “spravedlivější” rozdělení dovedností či schopností), kterou jsem už zmínila.
Přesto zní rozsudek kladně. Toto RPG získalo jiskru, která se povede do hry vnést jen málokomu, a podíl na tom mají jak vedení, tak hráči. Dvouminutová upoutávka je skvělý počin. Ve hře spolupracují jak ti noví, tak dobří, zkušenější hráči, a to vyvažuje většinu jiných nedostatků.