Proč RPG umírá

Je hned několik důvodů, proč se vám nedaří rozjet svou vlastní hru. Nejtěžší jsou samozřejmě začátky. Pokud nenaberete dostatek lidí, může vás to otrávit a odradit od toho, abyste vytrvali a hru vedli dál.

Snad nejdůležitějším krokem je tedy náběr lidí. Ten se dá provést na stránkách, jako je tato; můžete psát i články na servery s takovouto tématikou či pozvánku na fóra a diskuze. Ovšem pozor, všeho s mírou a citem. Text pozvánky by neměl být vlezlý, gramaticky nebo stylisticky špatný, naopak by měl především nalákat, zaujmout. Ne však přílišným počtem interpunkčních znamínek nebo caps lockem!
Vychvalovat ve svém článku své RPG do nebe taky není dobrý nápad. Měli byste zmínit téma a námět (tj. žánr, umístění do světa) a také co mohou budoucí hráči od hry čekat.

Nyní máte nějaké hráče pro začátek. Pokud je RPG dobrá, jiní se o ní dozvědí z osobních doporučení. Stále vám to tam umírá? Pak jste nejspíš udělali chybu v tom, že nemáte RPG dostatečně promyšlenou. Dobrá RPG nabízí široké možnosti ve způsobu hry. Pokud se ve vaší hře nedá nic dělat a není udaný žádný cíl, hráče brzy přestane bavit, pokud to nevyváží přinejmenším zajímavým zasazením. I kdyby to měla být jen vztahová seznamovací hra, je třeba vytyčit si nějaký vyšší cíl.
Ideálním způsobem je nějak rozdělit hráče a postavit je proti sobě, popřípadě proti imaginárnímu nepříteli. V klasických hrách se rozdělují na dobré a zlé. Konflikt je poměrně důležitá složka pro atraktivní, živou hru, ale nic se nemá přehánět.

Stále umírá? Pravděpodobně jste založili RPG, k jejímuž námětu už existuje nějaká úspěšnější hra, nebo jejíž žánr nenašel v České republice dostatek příznivců. Pokud nedokážete být dobrou konkurencí, hráče k sobě nepřitáhnete. Mnohem snazším a rozumnějším řešením je ukončit vlastní projekt a připojit se k větší, už fungující komunitě. V případě, že hru založíte na knize, která se vám líbila, ale je málo známá, opět platí doporučení provést drobný nábor v odpovídajícím diskuzním fóru kdekoli na sociálních sítích, ale i tak neočekávejte nával.

Hry si můžete užít i jen s několika málo hráči. Pokud vám hra umírá, nejspíš vám chybí sekce, kde si můžete společně popovídat mimo hru. Takzvané “off-topicy” bývají mnohdy spojující silou, která i drobnou komunitu udrží pohromadě, pokud nebude někdo úmyslně vyvolávat rozmíšky.
Tento způsob může vlastně i přispět k atraktivitě – vzato z reklamního pohledu jsou “limitované” věci vždy přitažlivé. Pokud vypíšete nábor do hry, která se má odehrávat v pouhých deseti hráčích, možná je přitáhnete právě proto, že někteří lidé jen neradi vstupují do větších komunit, kde si připadají odložení a zanedbatelní. Hra v menším počtu jim dodává pocitu důležitosti a nepostradatelnosti, mají jistotu, že pro ně bude prostor se vyjádřit a bude jim nasloucháno.

Vaše RPG může umírat i z toho důvodu, že je vedete příliš “tyranskou” rukou. Neberete-li ohled na názory a návrhy na vylepšení od hráčů, je prakticky otázka dní, než vaši hru znechuceni opustí. Totéž nebezpečí však hrozí i u příliš frivolní hry, kde je každému vše povoleno! Před zakládáním RPG je vždy dobré si vytyčit, jakým způsobem se bude hrát, oč půjde a jak rozložíte výhody a nevýhody mezi hráče. Neměňte zásadní pravidla za hry, pokud bude znát, že některé hráče upřednostňujete před ostatními a pravidla pro ně neplatí, vaše hra ve skutečnosti už dávno skončila.

Shrnutí:
1) Pokud nechcete, aby vaše RPG zemřela, jenže než vůbec začne, nezakládejte RPG na téma, které už tu bylo několikrát.
2) Nezakládejte RPG ani na téma, k němuž zjevně neseženete z důvodu neznámosti dost hráčů. Raději se svezte na vlně obliby nějakého nového fenoménu.
3) Stanovte si účel hry, její cíle a pravidla a sami je pak respektujte. Ve hře, která má vydržet, by mělo o něco jít.
4) Šiřte povědomí o vaší hře, ani nikoli násilným a otravným způsobem.
5) Dobrá hra se může odehrávat i ve velice úzkém kroužku přátel. Nemusíte mířit vysoko a požadovat ve hře ihned desítky až stovky hráčů.
6) Pokud jste svůj projekt mínili vážně, nevzdáte se, i kdyby se zdálo, že hra upadá. Zároveň si pamatujte, že neudržíte v běhu více her najednou, aniž by se to odrazilo na jejich úrovni. Promyslete, kterou ze svých oblíbených předloh máte nejraději a na kterou z nich založíte jednu dokonale promyšlenou hru, které se budete svědomitě věnovat.