Ostrov vyhnanců

[OSTROV-VYHNANÝCH.blog.cz] | Thome Lee | od 2. 9. 2013 | Návštěvní knihy, forum

Stál jsem ve velké budově, oblečení jsem měl roztrhané, špinavé a páchnoucí, vlasy jsem měl slepené a přepadávající do očí. Hlava zkloněná a na rukou jsem měl těžká, železná pouta. Kolem mě stálo mnoho lidí. Můj otec, vůdce klanu, matka, plakala. Mladší sestra, držela se za matkou a vedle nich narovnaný, zraněný a s kamenou tváří, ano, byl to můj bratr co tam stál. Předemnou stál soudce, můj verdykt byl jasný od samého začátku, poputuji na ostrov.
To je moje minulost a kdo já vůbec jsem? Jmenuji se Thome Lee Charus a na ostrově, který je zvaný Ostrov Vyhnanců trávím už dlouhé čtyři roky. Tělo mám zjizvené a každým dnem nacházím nové a nové hroby mrtvých vyhnanců z různých klanů. Držím si pořezanou ruku, v noci jsem měl boj s jedním z klanu Paulo. Býval to vůdce druhého gangu, ale už je mrtvý a já trpím horečkami a zároveň i zimnicemi, podrápal mě a seknul sekerou do ruky. Nyní leží mrtvý v pustině.
Tohle jsem já, muž co chtěl zabít bratra a skončil na ostrově kde bojuji o život. předemnou bylo dalších tisíce vyhnanců a po mě jich budou také tisíce. Jakmile se nový vyhnanec objeví na ostrově snažím se ho společně s ostatními zabít a získat jeho osobní věci, oblečení a zbraň, ale většina z nich zemře po týdnu, tak si neděláme práci. Ale někdy ho necháme a on se připojí do gangu. Jenže… Komu tady mám věřit?! Pouze sám sobě.. A Spesisovi, mému Normandovi, doprovází mě již od narození a varoval mě. “Nepokoušej se bratra zabít…”, ale já neposlechl, cobude se mnou dál? A kdo se ke mně připojí? S kým dalším budu vést boje?

Jsme vyhnanci, jsme nechtění a jediné co máme je to, co máme v nitru, snažíme se přežít první rok na ostrově, pak už je to vcelku hračka, ale pokud nezemřeme na hlad, žízeň, chlad nebo vedra anebo smrtelná zranění, zemřeme na stáří, ale to je pro nás nemožné, nikdy jsem o nikom takovém neslyšel a další stovky let nikdo neuslyší…
-Thome Lee Charus, vyhnanec svého klanu…